Demokratiija – Du jietna lea dehálaš!

Ruoŧas mis lea demokratiija. Dat mearkkaša ahte álbmot lea mielde mearrideami got riika stivrejuvvo. Demokratiijas lea dehálaš muitalit oaiviliid.

Danin Polarbibblo háliida du oahpahit eanet demokratiija birra ja got sáhtát váikkuhit.

Searvva min oaivilčálus-skuvlii

Oaivilčállagiin sáhtát muitalit maid oaivvildat sierra fáttas. Sáhtát čállit earret eará man guhkki skuvllas boddu galga leat dahje got olbmot galget láhttet guhtet guimmideaset.

Háliidat go oahppat oaivilčállaga čállit? Don sáhtát searvat min oaivilčálus-skuvlii! Sáddes čállaga midjiide ja mii almmuhit dan siiddus!

Mana oaivilčálus-skuvlii

Sáddes plakáhta midjiide

Miellačájeheaddjit lávejit guoddit plakáhtaid. Dat lea galba mas moadde sáni mat čájehit oaivila. Sáttasátni galgá leat eaŋkil ja oatni, ovda merka dihte:

  • DÁISTAL DÁLKKÁDAGA OVDDAS
  • EANET RUĐA SKUVLII
  • NÁLLEVEALAHEAPMI – II FAL!

Dávjá lea plakáhta ivdnái nu ahte galgá oidnot. Muhtomin gávdno maid sárggus plakáhtas.

Mii dutnje lea dehálaš? Makkár du plahkáhta livččii?

Geahččal sárgut du plakáhta!

Čoavdde min demokratiija-quize

Háliidat go oahppat got demokratiija doaibmá? Dahje geahččalit du máhtu? Mis lea demokratiija-quize maid sáhtát čoavdit!

Mana demokratiija-quizii

Mánáidkonvenšuvdna

Gávdno erenoamáš láhka mánáid váras, dan namma lea Mánáidkonvenšuvdna. Das gávnnat du ja eará mánáid rivttiid jus orrubehtet Ruoŧas. Lea dehálaš diehtit mii das čužžo. Ja dan birra sáhtát lohkat dáppe Polarbibblos!

Loga Mánáidkonvenšuvnna birra

Gulat go muhtun našuvnnalaš unnitloguálbmogii ja eamiálbmogii?

Juvdálaččat, romániálbmot, sápmelaččat, ruoŧasuopmelaččat ja durdnosleagilaččat leat našuvnnalaš unnitloguálbmogat. Sápmelaččat leat dasa lassin eamiálbmot. Buot vihtta joavkku leat gávdnon Ruoŧas hui guhkes áiggi. Lea sáhka máŋga čuođi ja duhát jagi. Álbmogat leat doalahan ealli kultuvra ja giela. Dát dagaha ahte Ruoŧŧa lea riggásat ja eanet hearvábut riika! Danin našuvnnalaš unnitloguálbmogiin ja eamiálbmogis leat lágat mat galget suddjet rivttiid. Suomagiella, meängiella ja sámegielain leat erenoamáš nanu rievttit muhtin guovlluin. Dát leat hálddašangielddat.

Gulat go muhtun našuvnnalaš unnitloguálbmogii ja eamiálbmogii?

Amma dieđát ahte…

  • … dus lea riekti ságastit iežat giela go háliidat?
  • … dus lea riekti ovddidit iežat kultuvrra?
  • … it dárbbaš máhttit hupmat giela jus háliidat lohkagoahtit eatnigieloahpahusa vuođđuskuvllas?
  • … jus váilojit giellaoahpaheaddjit skuvllas sáhtát geahččalit gáiddusoahpahusa váhtit?
  • … dus lea riekti gáibidit oahpahusa iežat gielas vaikko leat áidna oahppi?

Don sáhtát mánáidáittardeaddjin váldit oktavuođa jus háliidat diehtit eanet iežat vuoigatvuođaid birra.